K čemu jsou dobré softwarové patenty?

Vlevo od tohoto textu byste měli vidět bílý obdélník s otazníkem v barvě pozadí. Obrázek je uložen ve formátu PNG, přestože vím, že některé prohlížeče nedovedou korektně zobrazit průhledný PNG. Pokud patříte k uživatelům takového prohlížeče, máte smůlu -- nebo možná štěstí, protože alespoň vidíte krátkou demonstraci toho, co legislativa EU chystá. Všechny prohlížeče umí zobrazit průhledné obrázky ve formátu GIF, jenže -- tento formát používá kompresní algoritmus, který vytvořili a publikovali v otevřené literatuře Lempel, Ziv a Welch, ale patent na něj vlastní firma Unisys. Ve volně šiřitelných programech tedy nesmí být použit a obrázek nelze uložit jako GIF. Mám koupený program, který v dokumentaci uvádí, že cena zahrnuje licenční poplatek za kompresi LZW. Mohl jsem tedy legálně vytvořit GIF, ale úmyslně jsem obrázek vytvořil jiným programem jako PNG.

Nemá smysl, abych se rozepisoval o tom, proč jsou softwarové patenty špatné. Zamysleme se nad tím, co takový zákon komu přináší. Autorům svobodného software s otevřeným zdrojovým kódem přináší spoustu povinností s minimálními právy, zatímco velkým komerčním firmám poskytuje obrovská práva bez povinností. Vysvětleme si to na analogii. Představme si, že vyrábím auta. Vymyslím nový typ volantu a nechám si jej patentovat. Pak mohu obcházet prodejny aut a kontrolovat, zda jiný výrobce nepoužívá mnou patentovaný volant. Jako tvůrce software mám však smůlu. Komerční software není dostupný ve zdrojovém kódu. Komerční firmy tedy mohou beztrestně zneužívat můj patent, protože nemám možnost, abych to zjistil. Naproti tomu si mohou zvolit úspěšný program, který je poskytován ve zdrojovém kódu, a klíčovou část si patentovat. Autor pak zjistí, že musí zaplatit licenci, aby mohl používat své intelektuální vlastnictví. Věřím, že to jde. Najděte si na Google heslo "circular transportation device" (v uvozovkách). Pod tímto názvem totiž australský farmář John Keogh v květnu 2001 úspěšně patentoval kolo. Ostatně se to již stalo s patentem na cookies a internetový obchod.

Softwarové patenty nechrání autory, právě naopak. Bohaté softwarové firmy nemusí konkurovat kvalitou programů, jejich argumentem se stane pytel plný amerických dolarů nebo bankovek jiné měny. Pokud by skutečně měl chránit autory, měl by obsahovat podmínku, aby autoři mohli kontrolovat, zda jejich patent není neoprávněně používán. To je možné pouze v případě, že by veškerý software byl povinně zdarma veřejně dostupný v počítačově čitelném zdrojovém kódu.

V 15. století církev kupčila s odpustky, aby z lidí vytahala co nejvíce peněz. ,,Zaplať, a bude ti odpuštěno," bylo její heslo, které kritizoval Mistr Jan Hus a byl za své smýšlení 6. července 1415 upálen. Zákon o softwarových patentech je podobný. ,,Zaplať, a budeš smět programovat. Zaplať, a budeš si smět přečíst dokument. Zaplať, a budeš smět vyjádřit své myšlenky v počítačově čitelné podobě a předat je těm, kteří zaplatili za stejný patent," říká mezi řádky zákon o softwarových patentech. Nyní záleží i na vás, zda se necháte ovládnout silou peněz několika bohatých softwarových firem, nebo budete chtít zůstat ve světě svobodných elektronických informací.