Než cokoliv podepíšu, vždy si text přečtu. Nechci se dočkat nemilého překvapení, až se bude někdo domáhat nějakého plnění, které jsem prý slíbil. Čím více na mě s podpisem pospíchají, tím pozorněji a pomaleji čtu. Přečetl jsem i ,,Souhlas se zpracováním osobních údajů", který jsem získal ze stránky formulářů karty opencard. Nemusel jsem ani číst důkladně, protože hned začátek Souhlasu je alarmující:
Hlavní město Praha (dále jen ,,Město") provozuje Pražské centrum kartových služeb (dále jen ,,PCKS") jako systém přístupu prostřednictvím multifunkčních čipových karet opencard ke službám, které mohou být poskytovány Městem či třetími osobami; Město přitom neodpovídá za služby poskytované třetími osobami.
Co je na tom tak zarážející? Ujednání o vyloučení záruky bych totiž očekával v Podmínkách pro vydávání a používání karty. Vložení takového ujednání do souhlasu se zpracováním osobních údajů vnímám jako pokus o oklamání. Záruka za poskytované služby totiž nemá se zpracováním osobních údajů žádnou souvislost. Proč tam tedy takové ujednání je? Snaží se PCKS snad o to, abychom si toho nevšimli a věřili, že nám opencard přinese slibovaný užitek?
Poskytnutí záruky za služby zprostředkované pomocí opencard bych považoval za nejzákladnější lidskou slušnost. Předpokládal bych, že PCKS bude mít smlouvu s organizacemi, které budou služby pomocí opencard nabízet a nechají si na ní vyhradit datový prostor. Reklamace na služby pak PCKS vyřídí za nás. Takto mi to však připadá, jako by v PCKS počítali s tím, že při využití opencard problémy budou a reklamační řízení bude problematické, proto od něj raději preventivně dají ruce pryč.
Zdá se vám takový požadavek jako nepřiměřený? Vždyť vadné zboží také reklamujete u prodejce, který jej postupuje výrobci. Rozdíl je však v tom, že závadu zboží lze zjistit bezprostředně po jejím vzniku. Na opencard však nevidíte. Ztrátu dat objevíte možná s velkým zpožděním. Zda to (vinou poruchy přístroje) způsobil revizor, pracovník v knihovně, nebo parkovací automat, to již nebudete schopni zjistit. U koho se tedy budete domáhat nápravy? A jak se té nápravy budete domáhat, když s žádnou ze zmíněných organizací nemáte smlouvu, která by právo na záruku zajišťovala?
Smlouvu lze podle právního řádu ČR uzavřít písemně, nebo ústně. Ústní smlouva je přípustná ve všech případech, kdy není písemná forma zákonem vyžadována. Smlouvu uzavřenou písemně lze však měnit pouze písemnou formou. Smlouva o vydání a používání opencard byla uzavřena písemně a obsahuje písemné vyloučení záruky, bez tohoto podpisu nelze opencard získat. Všechna ostatní tvrzení, ať ústní, na internetu či v jiných médiích, jsou právně nevymahatelná, a tudíž irelevantní. Záleží tedy jen na právně nevymahatelné dobré vůli organizace, zda záruku za ztrátu dat na opencard uzná.
Záruku na kvalitu zboží i služeb považuji za jedno z nejzákladnějších práv. Tohoto práva jsem se zřekl, abych nemusel pražskou hromadnou dopravou cestovat za vyšší ceny, nebo na černo. Je to maximální ústupek, jejž jsem ochoten učinit. Ať se tedy nikdo nediví, že za těchto okolností budu vždy hledat způsob, jak opencard nevyužít. Mám zájem pouze o služby, na něž je poskytována záruka.
O nebezpečnosti certifikátů na opencard s kontaktním čipem napíšu někdy příště. Pokud mám vše dostatečně vysvětlit, je to na delší povídání.